Hudební akustika
Hudební akustika zkoumá zvuky a jejich kombinace se zřetelem na potřeby hudby a zpěvu. Hudba je dle odborných vyjádření organizovaný (v některých případech neorganizovaný) systém zvuků. Výběr zvuků, jejich rytmické členění a jejich uspořádání určují kvalitu, funkci a působení hudby na posluchače. Odborná disciplína, která zkoumá hudbu a vše, co je s ní spojené, se nazývá muzikologie nebo též hudební věda. Velmi zajímavý je původ a vznik hudby. Existuje mnoho různých teorií o vzniku hudby, především velmi spekulativních, ničím prokazatelným nepodložených. Jednou z mnoha teorií je, že se hudba vyvinula společně s řečí. Tato teorie je založena na povaze tzv. tónových jazyků (například čínština), kde se význam vyjadřuje velkou měrou pomocí melodie.
Periodickým hudebním zvukům říkáme tóny. Jako základní tón v hudební akustice byl mezinárodní dohodou stanoven tón a1 o frekvenci 440 Hz. Pokud tedy máte tzv. „hudební sluch“ a byli jste obdařeni talentem zpěvu, jste zcela soběstační a schopní vydat zvuk, který můžete zcela objektivně fyzikálně charakterizovat. Tóny a zvláště jejich produkce na hudební nástroj jsou zvláštním případem zvukových událostí. Lidé si dokonce pro ně vymysleli jedinečný způsob zápisu. Tóny se dají zapisovat pomocí not. Jinak vypadají ovšem noty pro dechový nástroj, jinak pro harfu a jinak pro buben. Aby jejich zvuk byl dokonalý, existují u nás odborníci, kteří se zabývají „laděním“ jednotlivých nástrojů. Věděli jste například, že i bubny se musí ladit pomocí vypínání blány či kůže, která je napnuta na těle rezonátoru?
